Filmové recenze

Recenze: Boyhood

5. dubna 2015 v 11:29 | Julča

BOYHOOD

CHLAPECTVÍ


Drama
2014, USA, 2014

Oficiální text:
Chlapectví je výjimečný film. Příběh o dospívání jednoho obyčejného kluka chtěl režisér Richard Linklater (Před soumrakem, Před půlnocí) natočit co nejpoctivěji, i proto na něm pracoval dvanáct let. Každý rok, na tři až čtyři natáčecí dny, se sešla tatáž sestava herců a tvůrců, aby natočila další střípek do jedné životní mozaiky. Výsledkem je snímek, který je neobyčejný svou obyčejností a také tím, jak neuvěřitelně pestrou škálu emocí dokáže ze svých diváků vydolovat. Mason (Ellar Coltrane) je sympatický šestiletý kluk, který po rozvodu rodičů žije se starší sestrou Sam (Lorelei Linklater) a mámou (Patricia Arquette). S tátou (Ethan Hawke) se ale obě děti pravidelně vídají a mají s ním kamarádský vztah. Taková je Masonova výchozí životní situace, z níž se vydává vstříc pubertě, dospívání a dospělosti. Po cestě míjí spousty známých a přátel, prvních a druhých lásek, konfliktů a usmiřování se sestrou a matkou a dalších životních křižovatek, které všichni tak důvěrně známe.

Film Boyhood (v čj Chlapectví) sleduje život obyčejného dospívajícího kluka. Režisér Richard Linklater na tomto snímku pracoval neuvěřitelných 12 let. Každý rok se na pár dní sešli ti samí herci a natočili kousek do výsledného filmu.
Hlavní postavou je Mason, jehož život sledujeme od jeho 6ti let. Během filmu se v divácích prostřídá mnoho emocí a pocitů, jelikož na své cestě životem Mason pozná spoustu lidí, nových přátel, také lásek, ale narazí i na pár konfliktů a těžších situací.

Film Boyhood byl pro mě velmi očekávaným snímkem, jelikož už předtím než šel do kin o něm bylo hodně slyšet. Hlavně kvůli tomu, o jaký projekt se vůbec jedná , to, jakou dobu ho trvalo natočit a kolik lidí se na tom podílelo. Asi i kvůli té délce natáčení jsem od filmu očekávala něco velkolepého. Navíc film byl nominovaný i na Oscary, odkud si sice jednu sošku odnesl, ale myslela jsem si, že Oscary více ovládne. Ale i tak - co se týká ocenění, tak si vedl celkem dobře (např. Zlaté Globy). Jinak ono to vlastně velkolepé bylo, ale trochu jinak než jsem očekávala.
Čekala jsem dramatický příběh, možná nějaké ty drogy a zkrátka více drama, ,,horší" životní příběh. Ale neříkám, že když tomu tak nebylo, že je to hned špatně. Obyčejný příběh, celkem obyčejného dospívajícího chlapce - i když každý jsme svým způsobem jedineční.
První polovina filmu, kdy Mason byl ještě malým klukem, pro mě byla trochu nudná, ne moc záživná. Ale druhou polovinu filmu, kdy Mason už byl na střední a dál a žil si svým vlastním životem, film mě začal bavit a mnohem víc zajímat.
Celkově je to ale moc hezký snímek, hezky natočený, takový milý. Ale i přesto si myslím, že film už asi znovu nezhlédnu.
Od filmu jsem ale stejně čekala něco víc, a i když je to hezký film, tak pro mě zůstává jenom milým, na jedno zkouknutí.

Viděl jste někdo tento film? A jak se vám líbil?

Recenze: The Fault In Our Stars

27. března 2015 v 11:15 | Julča

The Fault In Our Stars

Hvězdy nám nepřály


Žánr: Drama, Romantický, Komedie
USA, 2014
Režie: Josh Boone
Předloha: John Green
Hrají: Shailene Woodley, Ansel Engort,...




















Hazel Grace, dospívající dívka trpící rakovinou. Augustus, kluk, který se z rakoviny vyléčil, a do kterého se Hazel zamilovala. Ve stručnosti - příběh zamilovaného páru protkaný tématem smrti, umírání a bolestí. I když jim není přáno, snaží se všeho užít, jak to jen jde.

Kdyby se našel někdo, kdo neslyšel o knížce Hvězdy nám nepřály, kterou jsem také recenzovala (zde), tak o filmu určitě slyšel. Mnoho dívek považuje tuto knihu nebo film za svůj nejoblíbenější, ale najde se i druhá skupina lidí, kam mimochodem patřím i já, kterou tento příběh příliš nenadchnul.
Popravdě jsem potom, co jsem si přečetla knížku, neměla moc náladu na to zkouknout film, ale nakonec jsem mu dala šanci. Hlavně kvůli lidem, kteří se nad tímto filmem rozplývali. Musela jsem si na něj prostě utvořit svůj vlastní názor.

Teď se nelekněte, jelikož i já sama jsem se lekla, když následující věta vyšla z mých úst. Podle mě je film lepší jak kniha. Nemyslela jsem, že vůbec někdy takovou větu vyslovím, ale stalo se.
Příběh je totožný s tím knižním, ale oproti knize, která u mě nevyvolala skoro žádné emoce, filmu se to podařilo. Ano, smutné scény byly prvoplánové a citově diváky vydíraly, ale ráda jsem si u tohoto filmu pobrečela, protože u knihy jsem přesně tohle slzavé údolí očekávala, ale jaksi se nedostavilo - ovšem film v tomhle ohledu nezklamal.

Co se mi ale stejně jako u knížky nelíbilo, byly některé scény - ty holt nezměníš. Jako nejhorší hodnotím scénu v domě Anne Frankové, jelikož vůbec nechápu počínání hlavních hrdinů, natožpak reakce lidí okolo nich. Co dál mi vadilo? Augustus je prostě pořád Augustus. Sice se ve filmu chová více jako teenager a příběh působí reálněji, ale překvapilo mě, že na mě působil spíše jako namachrovaný frajírek, což jsem v knize naopak nepostřehla. Ale ty metafory - prostě je nemůžu vystát a nepřijdou mi zas tak duchaplné, za jaké je někteří považují.

Ještě něco? Taky jste si všimli těch miliónů obrázků na tumblr, we♥it a všude možně? Myslím tím obrázky s citátem "okay, okay". Trošku přehnané dle mě, jelikož ve filmu z toho udělali velkou věc a já to v knížce skoro nepostřehla, ale zrovna tohle může být tím, že jsem knížku četla v češtině a ne v angličtině.

Abych to shrnula - čekala jsem to horší, ale furt to není nic moc. Možná kdyby mě takto příliš neovlivňovala kniha, tak bych film hodnotila jinak, co já vím, ale pozdě - knihu jsem četla. Navíc samotný příběh mě až tak nenadchnul. Ale příjemně mě překvapila herečka Shailene Woodley, která mi není moc sympatická, ale ve filmu mi nevadila.

Přemýšlela jsem, kolik filmu dám hvězdiček a nakonec jsem mu dala šest, podprůměrný film to rozhodně nebyl a navíc se mi film líbil víc než kniha (vážně, vážně? nemyslela jsem si, že je to vůbec možné..).


A co vy? Jste fanoušci filmu či knhy nebo naopak?

It's Kind of a Funny Story (recenze)

16. února 2015 v 11:48 | Julča

It's Kind of a Funny Story

Něco jako komedie

Drama / Komedie
USA, 2010

Zach Galifianakis, Keir Gilchrist, Lauren Graham a Emma Roberts září v povznášející komedii o hledání duševního zdraví na tom nejméně pravděpodobném místě. Někdy to, co má člověk v hlavě, není tak šílené, jak myslí…což rozhodně platí pro Craiga (Gilchrist), vystresovaného teenagera, který raději sám odchází do psychiatrické léčebny, aby si od všeho trochu odpočinul. Místo toho potkává poněkud neobvyklého mentora (Galifianakis), možnou novou lásku (Roberts) a hlavně dostává příležitost k novému začátku. Okouzlující, zábavný a moudrý - takový je příběh o dospívání It's kind of a funny story…














Craig je teenager, který se propadá do depresí, a proto se rozhodne zajít na psychiatrii, i když to, co se mu zdálo jako skvělý nápad, mu chvilkama přijde hrozné - on tam přece nepatří, není blázen. Ale deprese je taky nemoc. Jelikož se oddělení pro mladistvé rekonstruuje, tak jsou dospělí a teenageři spolu na jednom patře. Díky tomu Craig potkává Bobbyho, svého společníka, který ho provází a radí mu. Také se zde objeví postava Noelle, což je holka, do které se Craig i zamiluje.

Tento film jsem chtěla zhlédnout už dlouho, jelikož jsem na něj slyšela samé dobré ohlasy. Jsem ráda, že jsem se na něj doopravdy podívala. Příběh, který film vypravuje je skvělý. Jo, jsou tam deprese, sebepoškozování, ale myslím, že tohle může potkat jakéhokoliv teenagera (nejenom teenagera). Ale jde o to, jakým pohledem na tuto věc film nahlíží, jste součástí toho, co se Craigovi děje v hlavě, co se kolem něj děje, jak se to rozhodl řešit, a jak to vlastně dopadlo. Ale také je to realistické - věta, kterou Craig na konci filmu při odchodu řekne, mluví za vše.

Myslím si, že lidem v podobné situaci, s podobnýma věcma v hlavě, může tento film pomoct. Dokonce jsem pár takových vzkazů či názorů na netu našla, film ti pomůže nahlížet pozitivně na svět. A zároveň mě tento film donutil zamyslet se nad tím, co vlastně mám, a že bych si toho měla doopravdy vážit, jelikož ne všichni mají takové štěstí.

Pokud zadáte název filmu do vyhledávače tumblru či we♥it, tak vám vyjede spoustu hlášek a citátů z filmu a všechny mají něco do sebe. Já jsem si obzblášť oblíbila tento, no, spíš je to taková hláška:

Celý film jsem měla takový pocit.. nevěděla jsem, jak se cítit, jelikož při sledování tohoto filmu jseš chvilku smutný, chvilku se směješ. Prostě takhle to ve skutečnosti je, ani v životě nejsi jen šťastný nebo jen smutný. Film působí reálně a nic není příliš.. umělé. Vše zapadá do kontextu.

Také soundtrack filmu velmi povedl, objevuje se tam spousta různých písní, každá je jiná. Doporučuju si ho poslechnout (např. zde). A jako taková zajímavost, kresby, které můžete ve filmu vidět jsou dílem malíře Briana Druckera.

Poslední, co bych chtěla zmínit, je velmi osobitý styl vypravování, s podobným jsem se asi v žádném filmu nesetkala, ale má něco do sebe. Vlastně příběh vypráví přímo Craig, takže to působí opravdu velmi osobně.

Film se mi líbil, velmi, nemám, co vytknout a to znamená jediné, plný počet hvězdiček.

Mimochodem, tenhle film byl natočen podle knížky. Já ji bohužel ještě nečetla, ale chtěla bych si ji koupit, takže.. zkusím pohledat :)

Recenze: Big Eyes (Tim Burton)

9. února 2015 v 16:09 | Julča

BIG EYES

Tim Burton


Žánr: Drama, Životopisný
USA, 2014
Režie: Tim Burton
Hudba: Danny Elfman
Hrají: Christoph Waltz, Amy Adams, Krysten Ritter
Ocenění: Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v muzikálu nebo komedii (Amy Adams)






















Film Big Eyes vypráví skutečný a šokující příběh jednoho z nejkolosálnějších uměleckých podvodů v historii. Na sklonku čtyřicátých a počátku padesátých let dosáhl malíř Walter Keane neuvěřitelného úspěchu, naprostou revoluci v komercionalizaci populárního umění se záhadnými obrazy tváří s velkýma očima. Bizarní a šokující pravda nakonec vyšla najevo, když se zjistilo, že Walterovi práce nebyly ve skutečnosti vůbec vytvořeny jím, ale jeho manželkou Margaret. Keane, jak se zdálo, žil kolosální lží, kterou oklamal celý svět. Příběh je až příliš neuvěřitelný, aby byl smyšlený. Big Eyes se soustředí na Margaretino umělecké probuzení, fenomenální úspěch jejích obrazů a její bouřlivý vztah s manželem, který byl katapultován k mezinárodnímu věhlasu tím, že přijímal ocenění za její práci.

Před tím než se pustím do samotné recenze, tak sem dám pár zajímavostí. Film Big Eyes je druhým životopisným filmem Tima Burtona (tím prvním je snímek Ed Wood). Do tohoto filmu obsadil Tim Burton převážně herce, s kterými ještě nespolupracoval, což je u něho celkem nezvyklé. Jedná se o první Burtonův film od r. 1992, kde nehraje, ani Johnny Depp, ani Helena Bonham Carter. Obrazy dětí s velkýma očima se staly velkou senzací v letech 1950 až 1960.

Většinou jsme od Tima Burtona zvyklí spíše na fantasy filmy, ale tento rok překvapil filmem životopisným (v USA měl film premiéru už v prosinci 2014). Ale i tento film nepostrádá pár záběrů, kdy lidé mají větší oči než by měli mít. Zkrátka ani tento film nepostrádá takový ten Burtonovský styl.

U životopisných filmů si stále, když je sleduju, říkám, že je to podle skutečných událostí, a proto mě vždy takový film fascinuje. Příběh tohoto filmu je jasný - Margaret Keane je malířka, která maluje velmi specifickým způsobem, má svůj styl, maluje především děti s velkýma očima. Její manžel je také malíř, ale jeho malby lidi neoslovují tak, jak ty od jeho manželky. Malby Margaret se stanou více známými, ale jelikož ona spíš doma maluje, tak je lidem prodává její manžel. A s tím začíná malá, velká lež, když někdo ze zájemců o obraz označí Waltera za malíře těchto děl, tak se tomu vůbec nebrání. Naopak, na tuto první lež nabaluje lži další a postupně se lži stávají jeho životem. A Margaret je utlačena svým manželem, ale přesto nadále kreslí a děti s velkýma očima se stávají fenoménem.

U filmů Tima Burtona mě vždy osloví také hudba, která filmy doprovází. Jeho dvorním skladatelem je Danny Elfman, takže i k tomuhle filmu skládal hudbu on. Ale musím se přiznat, že tentokrát zněla jeho hudba trochu jinak, ale přesto se mi velmi líbila a krásně dotvářela atmosféru filmu. Přecejen, tentokrát to byl trochu jiný film Tima Burtona.
A možná někteří z vás již víte, že k tomuto filmu také nazpívala dvě písně zpěvačka Lana Del Rey. Píseň Big Eyes a I Can Fly jsou obě krásně emotivní a opět se k filmu hodí, naprosto. Jedna z nich dokonce zazní v průběhu filmu.

No a věc, kterou nesmím opomenout, jsou herecké výkony. To, že Amy Adams dostala za svůj výkon Zlatý glóbus, svědčí samo o sobě. Ale jak Amy Adama, tak Christopher Waltz, hráli naprosto skvěle - jejich role jsem jim naprosto věřila a působilo to tak skutečně, že jsem si říkala, proč se tak ti lidé chovají, jako kdyby to byli doopravdy oni. Zkrátka jejich herecké výkony se mi opravdu líbily a myslím, že to bylo zahrané skvěle.

Mně se tento film opravdu líbil, a proto mě opravdu mrzelo, když jsem si četla některé komentáře uživatelů na čsfd, nebo dokonce některé recenze. Netvrdím, že je to nejlepší film všech dob, nejlepší film Tima Burtona, ale ode mě si minimálně těch 9 hvězdiček zaslouží.



E.A.Poe: Podivný experiment (recenze)

5. února 2015 v 17:39 | Julča

uE.A. Poe: Podivný experiment

/Eliza Graves

/Stonehearst Asylum

Thriller
USA, 2014

V lednu tohoto roku měl v ČR premiéru film E.A. Poe: Podivný experiment (v angličtině Eliza Graves nebo také Stonehearst Asylum), který byl natočen na motivy povídky Metoda doktora Téra a profesora Péra právě od E.A. Poea. Hlavní role ztvárnili: Kate Beckinsale, Jim Sturgess, Brendan Gleeson, Ben Kingsley a Michael Caine.









Vystudovaný lékaž Edward přichází na praxi do odlehlého blázince. Zde ho přivítá vedení ústavu i personál a také krásná Eliza, které je ovšem pacientem - trpí panickou hrůzu z jakéhokoliv tělesného kontaktu. Dr. Lamb, ředitel ústavu, využívá naprosto ojedinělých technik, bláznům dává svobodu a volnost a je k nim velmi vstřícný. Je pro to, aby se ,, jedinečnost" každého pacienta podporovala, řekl např.: ,,Proč ze šťastného koně udělat naprosto nešťastného člověka?". Ale i zde ve zdech tohoto blázince je přítomna děsivá a hrůzu nahánející léčba, která byla praktikována v 19. stol. Edward postupně odhaluje, jak se to s tímto ústavem má doopravdy. Avšak příběh skrývá i další tajemství, která jsou odhalena, až daleko později...

Povídku Poea, jíž se tvůrci filmu nechali inspirovat, jsem četla sice až po zhlédnutí filmu, ale přesto něco málo k ní napíšu hned na začátek. Povídka je opravdu krátká, má asi 11 stránek a je pravda, že tvůrci se jí opravdu pouze inspirovali, jelikož v povídce je všechno jinak. Ale u tohoto filmu mi nevadí, že se scénáristé striktně nedrželi předlohy, tedy povídky. Film má, dle mě, toho víc k nabídnutí a utváří zcela nový příběh. Povídka je krátká, zajímavá, ale ztěží je aspoň trochu hororová a v podstatě může nabídnout pouze jeden zvrat, ale to samozřejmě odpovídá její délce.
Kdežto ve filmu vzniká naprosto nový příběh, potkáváme tam mnoho postav, přičemž máme řadu z nich tu čest blíže poznat a během filmu poodkrýváme nejedno překvapení.

Film mě hned strhnul a já jsem se do něj opravdu vžila (ale na druhou stranu jsem v kině byla s mamkou a tu to naopak vůbec nevtáhlo ani nebavilo, ale tohle je můj názor, takže tak). Skoro každý film v této době obsahuje také lásku a není tomu jinak ani v případě tohoto filmu. Avšak hlavní dějovou linku to nijak nenarušovalo a samotnou mě velmi zajímalo, jak se vztah hlavních hrdinů bude vyvíjet.
Poe je samozřejmě hororovým autorem, což nás vede k myšlence, že by i samotný film měl být hororový, ale nenechte se splést - film nespadá do žánru horor. Film má ponurou atmosféru, působí to trochu strašidelně, ale spíš to prostředí, než že byste se u filmu báli.

Akorát jedna věc mě hodně zarazila a dlouho po zhlédnutí filmu jsem musela nad tím přemýšlet - je to ten konec. Samozřejmě nebudu nic vyzrazovat, ale na konci jsem se naprosto zamotala, nevěděla jsem, kdo je kdo, jak spolu kdo souvisí, jak se jmenuje (tohle asi pochopí pouze ti, co film viděli), ale jednoduše řečeno jsem se v tom trochu ztratila a na film se kvůli tomu budu muset podívat někdy znova, třeba v tom najdu napodruhé smysl.

Ale celkově se mi film líbil a za zhlédnutí stojí, líbily se mi herecké výkony, prostředí filmu, to ztvárnění i samotný příběh. Sice se mi film líbil, ale kvůli tomu konci, kde jsem se cítila ztracená, budu muset dát 8 hvězdiček.




Recenze: The Hunger Games - Catching Fire

9. listopadu 2014 v 16:04 | Julča

The Hunger Games: Catching Fire

Hunger Games: Vražedná pomsta


Podle stejnojmenné knižní předlohy - recenze zde


Katniss, jakožto vítězka předchozích hladových her, má jet turné během kterého se zastaví v každém kraji a nakonec také v Kapitolu. Samozřejmě cesta probíhá společně s Peetou, protože tentokrát měly hladové hry vítěze dva. Ale to se ne každému líbí, prezident Snow se bojí hrozící revoluce nebo vzpoury, která si za příklad vzala Katniss a jako její znak reprodrozda. Další rok je tu a s ním další hladové hry, ale tentokrát už 75., což nejsou jen tak ledajaké hry, ale přímo čtvrtohry. Čtvrtohry jsou zvláštní tím, že splátci z krajů jsou losováni jiným způsobem než obvykle a tentokrát to dopadne tak, že se Katniss bude muset vrátit do arény a bojovat o svůj život, ale budou ji ohrožovat nejenom ostatní splátci, ale odstranit z cesty jich chce i prezident Snow a jemu podobní lidé...

Zanedlouho máme v kinech další díl Hunger Games a já se tedy konečně dostala k zhlédnutí 2. dílu, tedy Catching Fire neboli Vražedná pomsta. Musím uznat, že zfilmování Hunger Games se mi velmi líbí a to musím říct, že v tomhle jsem docela náročná, protože jakmile je něco natočeno podle knihy, tak já to musím srovnávat a smaozřejmě kniha je u mě na prvním místě. Ale tady se to tvůrcům opravdu povedlo.
Stačí se podívat na herečku, kterou obsadili do hlavní role, tedy Jennifer Lawrence, a o to víc se budete těšit na samotný film, protože Jennifer je opravdu skvělá herečka. Samozřejmě postava Katniss se v knihách i ve filmu nějakým způsobem vyvíjí, ale zároveň je pořád dost zmatená ohledně svých citů a musím říct, že tohle bylo perfektně zachyceno i na plátně - hlavně to, jak si Katniss není jistá, co ke komu cítí a jak se má projevovat k druhým lidem.
Dále je tu zpracování krajů, Kapitolu a samozřejmě arény. Líbí se mi zpracování 12. kraje a jaký dojem ve mě vyvolává, to se jim opravdu povedlo, dále samozřejmě Kapitol - ohromné a především oslňující město, které zastiňuje ostatní kraje, bohužel z tohoto města jsme neměli tu čest toho vidět příliš, takže nevím, ale třeba soukromý večírek u prezidenta Snowa byl podařeně udělaný - hlavně ta pompéznost, načančanost, prostě to jsou Kapitolani. A nakonec si nechávám to nejlepší - triky použité v aréně se mi velmi líbily - ať už šlo o zásahy přírodních jevů nebo zvířat, ale bylo to po grafické stránce velmi dobře provedené. Vlastně grafika použitá v tomto filmu se mi zamlouvala - přesně to vykreslovalo celý ten jejich svět, ale zároveň to nebylo příliš digitalizované, až nepřirozené (jako například u Hobita 2). Jediné, co se mi moc po této stránce nelíbilo (a je to opravdu maličkost), je ten umělý oheň na šatech, když Katniss s Peetou vjíždí do Kapitolu, ale to je opravdu taková drobnost. A vlastně teď jsem si vzpomněla ještě na další takový prvek - když je to elektromagnetické pole, představovala jsem si ho normálně průhledné, netvořené ničím hmotným, ale poté se tam objevují ve filmu nějaké kovové pláty a to mi moc nešlo na rozum. Ale jinak
Opravdu nevím, co tomuto filmu vytknout, protože se mi opravdu velmi líbilo grafické zpracování, obsazení a to jak se tvůrci drželi knižní předlohy, až teda na těch pár drobností se mi film vážně líbil.

Recenze: Horns

14. října 2014 v 13:35 | Julča

Horns
Žánr: Drama / Thriller / Fantasy / Horor
USA, Kanada, 2013
Režie: Alexandre Aje
Předloha: Joe Hill (kniha)

Ig Perrish (Daniel Radcliffe) si žije poklidným životem, má vše.. Jeho rodina je bohatá, takže má peníze a také získal dívku svých snů - krásnou rudovlasou Merrin (Juno Temple). Jenže poté se vše pokazilo - Merrin byla za nevyjasněných okolností znásilněna a zavražděna a jediným podezřelým je Ig. Co na tom, že Ig tento čin nespáchal, lidé ho už odsoudili. Hlavní hrdina je častěji opilý než střízlivý a když se po jedné z propitých nocí probudí u sebe v bytě, zjistí, že mu na hlavě vyrostly zvláštní rohy. Také je dost zvláštní, že od této chvíle mu lidé začnou vyjevovat jejich nejtajnější a nejzvrhlejší tužby. Ig chce tuto novou schopnost využít v tom, aby našel Merrininého vraha...

Na tento film jsem narazila díky jeho hlavnímu představiteli - Danielu Radcliffovi. Musím říct, že jeho herecké výkony mě vždycky naprosto ohromí - už dávno to není klučina z Harryho Pottera, i když i tam, jak se jeho postava vyvíjela, tak on mohl více podat ve svých hereckých výkonech, dále je tu Žena v černém, kde hraje osamělého právníka a nakonec tedy Horns, kde hraje zase opět úplně odlišnou roli. Ig přijde o svou milovanou a začne se nabízet alkohol.. Ale když Igovi vyrostou, z nevysvětlitelných důvodů, rohy, tak začne sám pátrat po vrahovi jeho milé a jeho postava je čím dál víc temnější, čím víc touží po pomstě.

Knihu jsem nečetla, takže nemám s čím srovnat, takže berte v potaz to, že tohle je hodnocení nečtenáře této stejnojmenné knihy. Sám příběh mě mile překvapil, protože ani my nevíme, kdo tím vrahem je a společně s Igem poznáváme další a další skutečnosti, které nás k tomu vrahovi dovedou. I když je u filmu uvedeno, že se jedná o horor, tak já bych to tak moc k tomu žánru neřadila - byla tam jedna scéna, u které jsem se trošku lekla, ale že bych se bála? To ne.. Ale zato jsem se párkrát u filmu zasmála - ale bacha, jedná se spíš o černý humor, takže kdo ho nemáte rádi, nevím jestli vás to ve filmu potěší. Film má takovou ponurou atmosféru a celkově působil dost pochmurně, ale tím dobrým způsobem, protože k ději se to hodilo.

Dále, co film doprovázelo byla nádherná hudba, bohužel jsem našla na internetu zatím jen takovou kratší ukázku soundtracku, ale i tu si doporučuju poslechnout - zde. No, film má v Americe premiéru o Halloweenu 2014, což ještě nebylo, ale film už je natočen od roku 2013 a moc se neorientuju v tom, jestli už někde byl vysílán, protože na internetu jsem našla kvalitní videa. Já jsem se na film dívala jen s anglickými titulkami, ale k dispozici jsou už i ty české.

Jediná věc, co se mi na celém filmu nelíbila, byl trochu přeplácaný konec. Nemyslím teď příběhově, to ne, ale spíše efektově. No, teď trochu nemůžu napsat, jaké ty efekty mi tam vadily, protože nemůžu spoilerovat, ale myslím, že jestli jste film viděli, tak víte, co myslím. Ale zase aby bylo jasno - vadily mi pouze efekty použité na postavy, zato mi nevadily efekty použité na takovou jednu morbidní závěrečnou scénu. Pochopíte, až uvidíte.

Takže nakonec takové shrnutí - nádherná hudba, která doprovázela celý film, úžasný herecký výkon v podání Daniela Radcliffa (i další postavy i herci hráli skvěle, ale hlavní postavu musím vyzdvihnout), děj, který mě v žádným bodě nenudil a stále jsem byla napnutá a zvědavá, kdo vlastně tím vrahem je, dále ponurá atmosféra, která se mi k filmu hodila, no a nakonec to jediné mínus a to je ten trochu přemrštěný konec - trochu bych ubrala u těch efektů. Ale celkově? Úžasný film, který se mi líbil a budu ho doporučovat dál.



Trailer:

v celém článku je také pár fotek z filmu

Recenze filmu: The Maze Runner

27. září 2014 v 11:44 | Julča
THE MAZE RUNNER
LABYRINT: ÚTĚK

Kdo sledujete facebookovou stránku blogu (zde), tak jste si mohli všimnout, že asi před týdnem jsem byla v kině na filmu Labyrint: Útěk. Předpokládám, že jste o tomto filmu nebo alespoň knize slyšeli a já se teď pokusím zrecenzovat film, který u mě dopadl celkem kladně, ale upozorňuji na to, že jsem nečetla knihu, tak nemám žádné srovnání. Tak hurá do recenze :)

Nejprve vám samozřejmě nastíním děj, o čem zhruba film je, ale nebojte - žádné spoilery nebudou. Thomas se dostane na velmi zvláštní místo a ze začátku si nepamatuje ani svoje jméno, sice si na něj po pár dnech vzpomene, ale ostatní jeho vzpomínky jsou fuč. Někdo si s nima pohrál. Thomas se ocitne v komunitě lidí, kteří už dlouhou dobu žijí uprostřed obrovského labyrintu, kde se můžou skrývat nebezpečí. Jako každý nováček, který se tam ocitl, je zmatený, ale tento je i velmi zvědavý a rád by zjistil, co se v onom labyrintu ukrývá, ale tam se vydávají jenom někteří z nich, kteří labyrint znají velmi dobře a dokážou z něj najít cestu zpět za ostatníma. Tato komunita si žije v pořádku uprostřed tohoto kamenného bludiště, dokud se věci nezačnou měnit, dokud nepřijede první žena mezi samé muže, dokud Thomas své zvídavosti nepodlehne..

Pokud to někteří nevíte, tak film je na motivy knihy, kterou jsem sice nečetla, ale vím o ní a určitě si ji přečíst chystám. V češtině vyšel zatím první díl a to Labyrint: Útěk, ale předpokládám, že se do češtiny přeloží celá trilogie, protože se díky filmu knihy hodně zviditelnily a zatímco jsem četla, tak kniha u vás čtenářů dopadla dobře.

Ale teď už k filmu. Co se mi líbilo, tak herecké obsazení určitě, protože do hlavních rolí byli obsazeni mladí herci, né tak okoukaní. Například hlavní roli si zahrál Dylan O'Brien, kterého můžete někteří znát ze seriálu Teen Wolf, ale já sama jsem ho viděla hrát poprvé a na roli Thomase se mi velmi hodil a působil jako hl. postava velmi dobře, tím chci říct, že jsem si ho docela oblíbila. Dále je tu jediná dívka filmu a to je Teresa, kterou ztvárnila herečka Kaya Scodelario, kterou já osobně znám ze seriálu Skins a bylo docela neobvyklé ji vidět v poněkud jiné roli, ale taktéž mi do filmu zapadala. Dále mě velmi mile překvapil jeden ze stávajících členů komunity a to Newt, kterého si zahrál Thomas Brodie-Sangster, kterého můžete znát z Kouzelné chůvy Nanny McPhee, ale to jen tak bokem - hlavně mě překvapilo, že vypadá stále jako ten malý kluk :) Samozřejmě bych tu mohla zmínit další a další herce, protože i ti, které jsem dosud neznala mě překvapili a líbilo se mi, jak ztvárnili ty postavy.

U fantasy a akčního filmu jsou, podle mě, velmi důležité zvukové efekty, které celému filmu přidávají na dojmu a zvláště zvuky labyrintu, který se měnil a občas jste mohli zaslechnout monstra žijící uvnitř, byli perfektně udělané a vy jste se lépe vcítili do filmu, do děje a připadalo vám, že tam opravdu jste s nimi. Dále samozřejmě u takovéhoto filmu musím ocenit digitální zpracování filmu nebo zkrátka - ztvárnění labyrintu, efekty, vše bylo velmi realistické, ale zároveň né přehnané a ne moc umělé.

Teď přichází ta těžší část a to hodnocení příběhu, dějové linky a já nevím, co pochází z knihy a co si domysleli filmaři, takže je to trochu nezvyk, protože vždy čtu prvně knihu, ale tentokrát jsem to nestihla, ale pokusím bez ohledu na film/kniha podívat na samostatný příběh. Líbilo se mi, že celý film (až na pár záběrů na konci) jsme věděli pouze ty informace, co Thomas - zkrátka jsme byli vrhnuti do děje společně s ním a nevěděli, kde je, proč tam je, co se skrývá v labyrintu a další věci.. Ze začátku je samozřejmě spousta dialogů, protože chce Thomas zjistit od ostatních právě ty informace, které nemá a chce je znát. Dialogy, ale vůbec nejsou nudné, protože máte šanci ,,poznat" mnohem víc lidí z tamní komunity. Největším zklamáním pro mě, ale bylo to, co ostatní čekalo v labyrintu. Představovala jsem si něco na způsob bludište v Harry Potterovi - spoustu různých překážek, záludných, nečekaných.. Ale zklamání přišlo - v labyrintu je pouze jenom jeden druh oblud, sice se mi líbilo jejich zpracování, ale čekala jsem víc, tohle je prostě málo. Dále se mi také nelíbilo pojetí - najednou přijde Thomas a všechno dokáže, tím nechci říct, že všechno dokáže, ale je trochu zvláštní, že třeba v těch předchozích letech nikdo nikdy nepřežil noc v labyrintu a přitom jsou tam skvělí běžci, bojovníci, ti, kterým to myslí, ale ejhle - najednou přijde Thomas a chce to zvládnout. Tohle mi přijde velmi nerealistické, takovéto pojetí - hlavní hrdina dokáže všechno jako první a ostatní to předtím dlouhé roky nezvládli - nikdo z nich. Jinak ve filmu nechybí dostatek akce, takže rozhodně nehrozilo, že bych se nudila, ale některé věci mě zklamaly a já myslela, že mě film více nadchne, ale i tak doporučuju ho shlédnout a především si udělat vlastní názor.

Dále určitě obdivuju herce, kteří museli většinou podat nějaké ty fyzické výkony, protože ve filmu se pořád běhá, utíká, pár potyček tam taky je, takže za to mají u mě herci obrovské plus. Pokud by to někoho zajímalo, tak tady je video →zde, kde je vidět, jak natáčení probíhalo a právě tam je i vidět, že museli trošku něco potrénovat třeba právě pro ty potyčky.

Film se mi líbil, i když nepatří mezi mé top, ale určitě u mě dopadl kladně. Nemohla jsem se rozhodnout mezi 7 a 8 hvězdičkami.

X-Men: Days of Future Past

29. května 2014 v 10:30 | Julča

X-Men: Days of Future Past

USA, 2014, 132 min.
Žánr: Akční, Fantasy, Sci-fi, Dobrodružný
Režie: Bryan Singer
Hudba: John Ottman
Hrají: Hugh Jackman (Wolverine), Michael Flassbender (Erik, mladý Magneto), James McAvoy (Charles Xavier, mladý Profesor X), Ian McKellen (Magneto), Jennifer Lawrence (Mystique), Patrick Stewart (Profesor X), Nicholas Hoult (Beast), Ellen Page (Kitty), Peter Dinklage (Trask), Evan Peters (Peter)

Oficiální anotace:
Zmutovaným hrdinům X-Men hrozí definitivní zánik. Jejich rasa byla vždy na pokraji vyhynutí, ale teď je ta hrozba ještě reálnější než kdy jindy. Jediná cesta ke spasení vede přes minulost, na samý začátek řetězce událostí, které stávající nebezpečí vyvolaly. K bytostem s výjimečnými schopnostmi se vrací režisér Bryan Singer, strůjce jejich mimořádného úspěchu. Spolu s ním ve filmu X-Men: Budoucí minulost přichází i nejvíc mutantů v historii této ságy. Díky tomu, že se film odehrává ve dvou časových rovinách, objeví se v něm hned dvě podoby vůdce "hodných" X-Men, profesora Xaviera (Patrick Stewart, James MacAvoy) a jeho protivníka Magneta (Ian McKellen, Michael Fassbender). Pouze Wolverine (Hugh Jackman) zůstává stále stejný díky schopnosti nestárnout a bleskurychle se uzdravovat. Právě on proto dostane zdánlivě šílený úkol, vrátit se v čase a zabránit tomu, aby se z bývalých přátel stali soupeři na život a na smrt. Jedině spolu totiž mohou v budoucnosti čelit síle, která předčí i jejich unikátní schopnosti.

Moje hodnocení filmu:
Bála jsem se, že bude více nesrozumitelný přechod mezi minulostí do budoucnosti a co, proč apod., ale scénáristé to krásně popsali, vysvětlili. Akce bylo na mě ve filmu tak akorát, přesně ve chívlích, kdy jsem si to dokázala užít a hudba, která celý film doprovázela, byla jako vždy famózní - jako u všech Marvelovských filmů. Osobně jsem se na tento film velmi těšil, protože tam byli, jak staří X-Menu (jakoby ti mladí), tak Wolverine, který byl v podání Hugh Jackmana famózní. Také vtip u těchto filmů se pořád zlepšuje a není to takový ten trapný vtip, kdy víte, že byste se měli smát a scénáristé vás k tomu přímo vybízejí, ale naopak u tohohle filmu vás překvapí smích ihned, jak někdo řeknu onu skvělou repliku. Osobně jsem se velmi těšila na roli Evana Peterse a musím říct, že zrovna u jeho postavy jsem se nasmála dost, protože nepostrádá vtip. Nebojím se říct, že toto je jeden z nejlepších filmů, které Marvel stvořil - nic nepřebývá, nic nechybí, akce, hudba a kamera je skvělá a já prostě nemám, co vytknout - ano, přijde mi to trochu blbé, ale vážně nevím. A nezapomeňte čekat do konce titulků, protože se dozvíte velké tajemství Egypťanů - aspoň je konečně jasné, jak to doopravdy bylo :D
Takže kolik hvězdiček myslíte, že asi tak dám :)

Oblíbené postavy:
Wolverine - Hugh Jackman tohoto hrdinu ztvárnil naprosto nezapomenutelně a je to jeden z mých nejoblíbenějších takovýchto hrdinů vůbec (marvelovských).
Erik (alias v budoucnu Magneto) - Erika mám moc ráda, ale opravdu jenom Erika - tedy mladší verzi Magneta, starého Magneta už opravdu moc nemusím. Ale Erik je velmi charismatický a díky herci, který ho ztvárnil jsem si ho oblíbila.
Charles Xavier (v budoucnu Profesor X) - A máme tu zase ten stejný případ, mám ho radši v minulosti, ale až v těchle X-Menech jsem si ho oblíbila. V První třídě, kdy měl krátké vlasy, tak mi přišel moc úlisný a až teď konečně se projevilo, že není až tak dokonalý a skvělý.
Evan Peters - Nový hrdina, Evana mám ráda z AHS a byla jsem velmi zvědavá na jeho roli v X-Menech a musím říct, že mě příjemně překvapil. Ztvárnil vtipnou roli, která si mě naprosto získala.

Trailer a pár fotek z filmu v celém článku..

Captain America: Návrat prvního Avengera

4. dubna 2014 v 21:40 | Julča

Captain America: Winter Soldier

Takže jako první se musím vyjádřit k názvu, ale promiňte - všude se podtitul jmenuje Winter Soldier (Zimní voják) a v Čr máme Návrat prvního Avengera? To jsem trochu nepobrala.
Samotný příběh miluju, protože, jak jste si mohli všimnout, tak jsem sérii Omnibus četla - její součástí je příběh o Zimní vojákovi. Ale film mě docela mátl - ztrácela jsem se, dokonce jsem nepoznala prvně ani Wilow Black, než jsem pochopila, kdo to je a potom Falcon - ze začátku jsem nevěděla, jestli ten týpek na začátku je Falcon nebo jsou to dvě postavy, ale dejme tomu, že pak jsem si to vyjasnila.
Dále - nevím, ale přišlo spíš takové bez děje, spíš samé bitvy a boje (já vím, k těmto filmům to patří), ale nedozvěděli jsme se skoro nic zásadního - komiks je 100% a ve filmu bylo tak, 40%? Nanejvýš. Tak teď k těm bojům - ty se mi líbily, sice američané mají sklony ve filmech to hodně, hodně přehánět s technikou a zbraněmi, ale dejme tomu. Captain America - samozřejmě jeho ztvárnění se mi líbí na 100%, způsob boje, vyjádřování se, obsazení.. A druhý, ten záporák? Winter Soldier - to samé, skvělý kostým, a výběr obsazení? Dokonalý. Rozhodně, co se vzhledu týče, tak se mi víc líbil Winter Soldier - ty vlasy.. ááh.. Co dalšího musím pochválit, tak jsou to takové ty zvuky při dopadu ruky Wintera Soldiera na štít - prostě zvuk síly :) Dokonalé, měli jste pocit, jakobyste tam byli (a to musím podotknout, že jsem byla na 2D - protože to jediné dávali s titulkama).
Konec se mi hodně líbil, hlavně před koncem neodcházejte, počkejte, až se úplně vypnou i ty černé posuvné titulky a je to.
Jo a hodně mě překvapilo další obsazení filmu (jelikož dopředu jsem si věci o filmu moc nečetla) - hrála tam také Cobie Smulders (znáte z How I Met Your Mother) a Emily VanCamp (znáte z Evervoodu, Revenge), která hrála agentku 13.
Celkově se mi tyto marvelovské filmy líbí, ale pokud to třeba srovnám s posledním Thorem, tak ten se mi líbil víc. Každopádně doporučuji na film jít, protože ten kdo má tyto filmy rád nebo komiksy, tak je to skvělé. Samozřejmě se dočkáte i marvelovské humoru, který tam je - někdy mi to přijde až moc, ale někdy se nad tím dá dobře zasmát :)
A nakonec hvězdičkové hodnocení:

 
 

Reklama