Září 2013

Setkání s Alenkou - zkrácená verze

18. září 2013 v 14:26 | Julča |  Povídky
Jdu si číst do parku, když tu kolem mě proběhne dívka v modrých šatech pronásledující něco nebo někoho. Nedá mi to a rozběhnu se za ní. Zatočím na cestu za keři, když tu nikde nikdo. Udělám krok vpřed - ale do prázdna. V zemi přede mnou zeje díra, ztrácím rovnováhu a padám. Několik dlouhých minut padám naprostou tmou a nakonec dopadnu na tvrdou kamennou podlahu. Tu náhle jakoby přibylo světla a v malilinkatých dvířkách zahlédnu mizející šat. ,,Jak se ale dostanu těmi dvířky na druhou stranu?" ,,Vžďyt je to jasné, ta dívka v šatech je určitě Alenka a v parku zahlédla bílého králíka!" uvědomím si. Už vím, jak projít dvířky, rozhlédnu se po místnosti a očima hledám stůl. Stojí v rohu, běžím k němu, popadnu lahvičku stojící na něm a bez rozmýšlení ji vypiju. Téměř okamžitě se zmenším přesně na velikost dvířek. Rozběhnu se k nim a uvědomím si, že jsem udělala tu samou chybu jako Alenka - zapomněla jsem na klíč. Otočím se zpátky ke stolu a uždibnu si koláčku pod ním - vzápětí vyrostu. Vezmu klíč, napiju se a odemknu dvířka ve zdi. Nadechnu se a vstoupím do zcela jiného světa. Přede mnou stojí Alenka, která vypadá notně vyděšeně a už se chystá rozběhnout pryč, když králík stojící vedle ní vyhrkne: ,,Neboj. Ta je taky ze světa nahoře" Usměju se a představím se: ,,Ahoj Alenko, já jsem Julie." Alenka se podiví: ,,Jak znáš moje jméno?" Podívám se na králíka a ten zavrtí hlavou. ,,Ále, tak jsem to tipla." Alenka mi sice moc nevěří, ale aspoň jsem jí neprozradila, že o ní existuje kniha. Tak jsem se jí zeptala: ,,A co tu vlastně děláš?" Alenka mi kupodivu povypráví celý svůj příběh - tak jak ho známe z knih. Čas tu ubíhá jinak, a tak mezitím Alenka stihla zachránit svět v králičí noře. Potom jsme společně vyšly na povrch a já o našem setkání ještě dlouho přemýšlela.

Postava: Alenka
Kniha: Alenka v říši divů
Spisovatel: Lewis Carrol

Název povídky: Jak jsem se setkala s Alenkou

Setkání s Alenkou

16. září 2013 v 14:46 | Julča |  Povídky
Jdu parkem a plánuji si, že přečtu dalších pár kapitol z Alenky v říši divů. Už vidím svoji oblíbenou lavičku, kam jsem hodlala zamířit, když kolem mě proběhne dívka v modrých šatech, která mi věkem může být velmi blízko. Vypadá to jakoby něco nebo někoho pronásledovala. Nedá mi to, a proto nenápadně rychlou chůzí spěchám za ní. Ale dívka utíká stále rychleji, a tak i já se poddám rychlému běhu. Zatočím na cestičku za keři a tu náhle nikdo nikde. Opatrně našlapuji dál a rozhlížím se. Vždyť není možné, abych ji ztratila z dohledu, běžela jsem jen pár metrů za ní. Udělám další krok vpřed - do prázdna. Přede mnou v zemi zeje díra, které jsem si nikdy dříve nevšimla, ale teď je pozdě. Ztrácím rovnováhu a padám. Pode mnou, asi pět metrů, zavleje látka podobná té, z které byly šaty oné dívky. Kolem mě je černočerná tma a já ztrácím pojem o prostoru i čase. Za nějakou dobu - netroufám si odhadnout, jak dlouhou, spadnu na kamennou podlahu. Tu náhle vidím jasněji jakoby přibylo světla, ale přitom svět byl daleko nade mnou. Rozhlédnu se kolem sebe a zahlédnu vlající šat mizející v malilinkatých dvířkách přímo přede mnou. ,,Jak se jenom dostanu těmi dvířky, tam na druhou stranu?" položím si v duchu otázku. ,,Vžďyt je to jasné, ta dívka v šatech je určitě Alenka a v parku zahlédla bílého králíka!" řeknu nahlas. A v ránu mě i napadne, jak se dostat dveřmi na druhou stranu. Očima hledám stůl, je v rohu pokoje. Běžím k němu a popadnu lahvičku, která stojí na něm. Ani vteřinu se nerozmýšlím a vyklopím její obsah do sebe. A okamžitě se zmenším, přesně na velikost dvířek. Rozběhnu se k nim a uvědomím si, že jsem udělala tu samou chybu jako Alenka - zapomněla jsem na klíč. Otočím se zpátky ke stolu a uchopím koláček ležící pod ním. Trochu si uždibnu - a vyrostu. Vezmu klíč, napiju se a odemknu dvířka ve zdi. Nadechnu se a vstoupím do zcela jiného světa. Přede mnou stojí Alenka, která vypadá notně vyděšeně a už se chystá rozběhnout pryč, když králík stojící vedle ní vyhrkne: ,,Neboj. Ta je taky ze světa nahoře" Usměju se a představím se: ,,Ahoj Alenko, já jsem Julie." Alenka se podiví: ,,Jak znáš moje jméno?" Podívám se na králíka a ten zavrtí hlavou. ,,Ále, tak jsem to tipla." Alenka mi sice moc nevěří, ale aspoň jsem jí neprozradila, že o ní existuje kniha. Tak jsem se jí zeptala: ,,A co tu vlastně děláš?" Alenka mi kupodivu povypráví celý svůj příběh - tak jak ho známe z knih. Jak se ukáže čas v tomto světě ubíhá docela jinak, a tak mezitím než jsem vešla do dvířek, Alenka stihla zachránit svět v králičí noře a já jsem měla informace z první ruky. Společně jsme potom vyšly zpět na povrch a já ještě dlouho přemýšlela o našem setkání.

Postava: Alenka
Kniha: Alenka v říši divů
Spisovatel: Lewis Carrol

Název povídky: Jak jsem se setkala s Alenkou

Alenka v říši divů (Tim Burton)

13. září 2013 v 16:12 | Julča |  Filmové recenze

Alice in Wonderland

Režie: Tim Burton
Hudba: Danny Elfman
Hráli: Mia Wasikowska, Johny Depp, Anne Hathaway, Helena Bonham Carter, Alan Rickman...
USA 2010
Délka: 104 min.

Alenka v říši divů byla odjakživa moje oblíbená kniha - ať už jsem byla dítě, teenager nebo něco mezi tím. Film mě naprosto nadchnul - kamera, grafická stránka filmu, výběr herců a hudba, vše bylo dokonalé. Sice se děj filmu výrazně lišil od knihy, ale to mi nakonec vůbec nepřekáželo a nevadilo. Alenka samozřejmě roste nebo se zmenšuje, rozmlouvá s králíky a s Kloboučníkem, takže základ zůstal stejný. Podle mě, film dělá dobré jméno knize. Celou dobu, co jsem se na film dívala, jsem byla unešena hudbou, která je dokonalá (Danny Elfman také složil hudbu pro film Mrtvá něvesta nebo také Karlík a továrna na čokoládu). Soundtrack k filmu napsala Avril Lavigne, moje bývalá nejoblíbenější zpěvačka, ale musím říct, že místama byla písnička dost ,,uječená", ale klavírní doprovod se mi velmi líbil. Ale nedalo by se říct, že by mi soundtrack u titulků nějak výrazně vadil. :) Celkově hodnotím film na výbornou a doporučuji ho všem nadšencům dobré filmy, fantasy pohádkových filmů a Tima Burtona.

Zajímavosti o filmu v celém článku..